Jitrocel kopinatý

Jitrocel kopinatý - Plantago lanceolata

Jitrocel má mezi léčivými rostlinami významné a důležité postavení. Vzezřením sice nepatří mezi "krásky", zato v sobě ukrývá neuvěřitelnou léčivou sílu. Už jeho název nám napovídá, že jitrocel rychle celí rány. Obecně byl jitrocel odpradávna považován za zázračnou bylinu na ošetřování ran.

Na světě jich existuje několik druhů. Kromě jitrocele kopinatého je to i například jitrocel větší /P. major/, který má také značnou léčivou moc. Hraje roli první pomoci při včelím bodnutí a štípnutí hmyzem. Oba druhy najdeme na loukách, okrajích cest, pastvinách, prakticky téměř všude. Pro vysokou spotřebu se pěstuje i na polích a v zahrádkách. Sbírají se listy, a to v době, kdy narostou do obvyklé velikosti – není potřeba čekat na vykvetení. Listy musí být oříznuté opatrně, aby se nestiskly a později při sušení nezhnědly.

Kromě listů se výjimečně sbírají i semena jitrocele, protože jsou bohaté na vlákninu. Mohou se také užívat jako účinné a neškodné projímadlo a jejich sliz pomáhá snižovat cholesterol.

Listy jitrocele jsou osvědčený prostředek na léčbu dýchacích cest a všech nemocí, které s tím souvisejí: uvolňuje hleny, chrání sliznice, účinkuje proti kašli či chrapotu. Dětem může proti kašli pomoci zahuštěná šťáva přislazená cukrem nebo medem. Kromě toho má jitrocel i protizánětlivé účinky /šťáva se používá na kloktání při zánětech mandlí, očí/ a pomáhá při senné rýmě.

Jitrocel kopinatý obsahuje převážně v listech slizové látky, kyselinu křemičitou, kyselinu citronovou a až 2 % glykosidu aukubinu, dále pak enzymy invertin a emulsin.Vyjma toho jsou v listech taktéž obsaženy třísloviny, vitamín C, hořčiny, draselné soli, zinek, kumariny a fenylethanoidy. Právě přítomnost slizových látek způsobuje, že jitrocel kopinatý působí pozitivně proti kašli, jelikož tyto látky mají ochranné a sekretolytické účinky a současně zmírňují podrážděný krk.

Jitrocel se vyskytuje především v oblastech, kde se nachází mírně vlhká, hlinito-písčitá až středně těžká půda s neutrální až zásaditou reakcí. Hojně roste na místech osídlených travními společenstvy jako jsou louky, meze, pastviny, výslunné stráně, v trávnících, úhorech, podél komunikací, v parcích a příležitostně i jako plevel na polích.Protože snáší i suchá místa a fyzické poškození /sešlap/, jedná se o poměrně odolnou rostlinu.

Popis: Vytrvalá trsnatá bylina zpravidla s několika přízemními růžicemi. Listy přízemní růžice vystoupavé až vzpřímené, čepel úzce kopinatá, celokrajná až oddáleně mělce zubatá, olysalá až hustě chlupatá, s 5 až 7 souběžnými žilkami, na vrcholu špičatá, na bázi zúžená v řapík. Stvoly přímé až obloukovité, výrazně žlábkaté, bělavě chlupaté, v počtu 3 až 15 na jedné rostlině. Klasy husté, válcovité až kulovité, po odkvětu se prodlužující. Květy oboupohlavné, hnědavé se 4 dlouhými bílými tyčinkami a žlutým prašníkem. Kvete od května do až října. Obsahuje slizové látky, glykosid aukubin /asi 2% - aukubin má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu/, enzymy, třísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, soli draslíku a vápníku, xantofyl a fytoncidy.

Účinky rostliny:

čistí krev
detoxikace krev, plic, žaludku
bronchitida
astma
žlučníkové kameny
čistí krev
krvácející rána
struma, vole
špatně se hojící rány
kousnutí od zvířete, poranění zvířetem
bércové vředy
trombóza, ucpání žil, žíly
kašel

Jitrocel se na prvém místě užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, ba dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak, jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“ Já rovněž pomohla mnohým směsí jitrocele a mateřídoušky /smíšeno stejným dílem/ při bronchiálním astmatu. Takový čajový nálev možno vřele doporučit i při onemocnění jater a měchýře. Při bronchitidě, bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj, připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citrónu a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme do varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a až potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.

Jitrocel je od nepaměti oblíbeným léčivým prostředkem na rány. Rozmačkané čerstvé listy pomáhají při řezných i tržných ranách, při bodnutí vosy, ba i při pokousání psem, jedovatým hadem, či jiným zvířetem. V posledních případech jen jako pomoc v nouzi, není-li po ruce lékař. Čerstvé listy, rozmačkané rukama a smíšené se solí přiložené na krk léčí vole /strumu na krku/. Vložíme-li list jitrocele do obuvi, pomáhá odstraňovat puchýře, způsobené chůzí. Každá sebehorší opuchlina zmizí, když se ošetřuje čerstvými, rozmačkanými listy jitrocele. Listy také pomáhají léčit zhoubná onemocnění žláz, přiložíme-li je na příslušné místo. V tomto případě je však dobré používat ještě čerstvou majoránku v olivovém oleji v nouzi lze použít i sušenou. Lahvička se naplní majoránkou, zalije olivovým olejem a nechá 10 dní stát na teplém místě. Nemocné žlázy natřeme majoránkovým olejem, pak přiložíme rozdrcené listy jitrocele a vše zavážeme ručníkem. Zlepšení se dostaví během krátké doby.

Způsoby užívání jitrocele kopinatého

Čajový nálev: 1 vrchovatou čajovou lžičku listů na 1/4 litru vody, jen spaříme a krátce necháme vyluhovat.

Čajová směs: Jednu čajovou lžičku vrchovatě naplněnou směsí jitrocele a mateřídoušky /rovné díly/ spaříme v 1/4 litru vody.

Obklady z listů: Čerstvé listy jitrocele kopinatého nebo většího umyjeme, na desce válečkem na nudle rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.

Připrava tinktury: 5 g čerstvých listů a 100 g lihu /60%/. Listy vyluhujeme asi deset dní při pokojové teplotě v nádobě se širokým hrdlem, tekutinu pak scedíme. 30 g z ní smícháme se 70 g destilované vody a zbytek tinktury uložíme do tmavé nádoby.

Koupel, kloktadlo: Obojí se připravují ze šťávy z lisovaných listů. Rozředěnou s vodou ji můžete použít jako kloktadlo při zánětech krku, úst nebo dásní. Koupel je vhodná při zánětech, vředech a ranách. Samotnou šťávu užívejte pokud trpíte zánětem sliznic, cystitidou, průjmem nebo plicní infekcí. Doporučená dávka je 10 ml třikrát denně.

Jitrocelovo-pampeliškový sirup: Zde

Sirup: Ze šťávy je možné připravit i sirup proti kašli, zejména pokud míváte hnisavé záněty v krku. Vynikající je také pro děti. Čtyři plné hrstě umytých listů se rozdrtí, případně rozmixují. Ke hmotě přidáme trošku vody, 300 g cukru a 250 g medu. Za stálého míchání vaříme na slabém plameni, dokud nevznikne houstnoucí kapalina, kterou ještě horkou nalijeme do lahví a uložíme do chladničky.

Sirup: Listy jitrocele, třtinový cukr nebo med, plátky citronu - Bio. Na louce, která je chráněna před psy a auty, posbírejte jitrocelové listy. Omyjte a nakrájejte na menší kousky. Dále stačí už jen skládat asi centimetrové vrstvy – první vrstva je jitrocelová - upěchujeme, na ni vrstvu cukru, prokládejte plátky citronu a takto opakujte. Končíme vrstvou cukru. Sklenici uzavřete a nechat odležet 2-3 týdny. Na světlém a teplém místě stačí pár dní, na chladnějším a tmavějším je možno nechat déle. Cukr vytáhne z jitrocele šťávu, kterou poté jen přecedíme a jitrocel pořádně vymačkáme.  Pokud se skladuje na chladném místě, vydrží prý celou zimu. Listy jitrocele lze i sušit, v zimě se Vám budou hodit na lahodný, zdravý čaj při nachlazení.

Jitrocelová mast: můžete použít na různé neduhy.

regeneruje špatně se hojící rány, vředy, nežity
na popáleniny
na řezné rány
je vhodná na proleženiny
na povrchové záněty žil
na masírování nohou při bolestech
na zanícenou aknózní pleť

Postup výroby: Rozehřejte 0,5kg škvařeného, vnitřního vepřového sádla /nebo kokosového tuku, kakaového másla, bambuckého másla/, přidejte včelí vosk /dávám 3-5%, do kokosového tuku dávám více, protože má nízkou teplotu tání/.
Jitrocelové lístky buď nakrájejte na malé kousky a přidejte tolik, aby byly pod hladinou rozehřátého tuku /nebo jitrocelovou šťávu, cca 300ml/. Macerujte na 60 stupňů 3-4 hodiny. Odstavte a nechte do druhého dne. Druhý obsah rozpusťte, přidejte 3-5% včelího vosku, přeceďte a nalijde do kelímků.

Bylinkové masti a mazání nenahrazují kvalifikovanou léčbu lékaře, proto každý, kdo se rozhodne pro tuto metodu, činí tak sám, ze své svobodné vůle.

Zdroj: https://www.bylinkyprovsechny.cz, https://bylinkyproradost.cz a jiné