Zeměžluč

Zeměžluč lékařská, okolíkatá  - Centaurium erythraea  

Jméno zeměžluč je odvozeno od výrazně hořké chuti, která dává této bylině punc prvotřídního léku na všechny choroby zažívacích orgánů. Zlepšuje trávení, odstraňuje takzvané pálení žáhy a říhání, zlepšuje chuť k jídlu, léčí zkažený žaludek a upravuje vylučování žaludečních šťáv. Tím všestranně posiluje žaludek. Zároveň příznivě ovlivňuje játra, žlučník, dvanácterník, zlepšuje látkovou výměnu - metabolismus, zvyšuje tonus a peristaltiku střev, vyhání střevní parazity a upravuje stolici.

Droga má i jiné dobré účinky. Podporuje činnost sleziny, tvorbu červených krvinek /má pozitivní vliv na chudokrevnost/ a zlepšuje krevní oběh. Mírně zvyšuje krevní tlak, celkově posiluje organismus a uklidňuje. Podává se i při horečkách a infekčních onemocněních, protože podporuje vlastní obranné schopnosti organismu /imunitu a imunitní systém/.

Typická hořkost zeměžluči jí dává punc prvotřídního přírodního léku snad na všechny nemoci zažívacích orgánů – žlučníku a žlučových cest, jater, žaludku a střev. Koho trápí problémy se zažíváním, může zkusit třeba dávný recept babek kořenářek na žaludeční likér.

Zeměžluč obsahuje zejména glykosidické hořčiny, pryskyřice, mastné kyseliny, alkaloid erythricin, nikotinamid, silice, flavonoidy a éterické oleje. Zeměžluč se využívá především při chorobách žlučníku a žlučovodů, jater a dvanáctníku, zlepšuje funkci žlučníku, peristaltiku střev a upravuje metabolismus. Pomáhá při nechutenství, pálení žáhy, nadýmání, plynatosti, překyselení žaludku a špatném trávení.

Na všechny tyto neduhy stačí zeměžluč sama, v běžných dávkách se nezjistily žádné nepříjemné účinky. Její působení na žaludek je však intenzivní. Pokud máme k dispozici také jiné byliny z rodiny hořkých rostlin, kombinace s nimi posiluje i rozšiřuje léčivé vlastnosti zeměžluči. Zeměžluč má také výborné ranhojičské účinky. Zeměžluč se užívá rovněž jako podpůrný lék při poruchách krvetvorby, zlepšuje krevní oběh, celkově má blahodárný vliv na organismus a posiluje imunitu. V lidovém léčitelství našla zeměžluč uplatnění jako podpůrný lék při diabetu nebo při nepravidelné a silné menstruaci. Hojivé obklady z odvaru nebo rozmačkané čerstvé byliny dezinfikují pokožku a pomáhají k rychlejšímu hojení drobných poranění a kožních vyrážek. Pití čaje urychluje hojení ran, které je třeba zároveň omývat silným odvarem, ošetřovat čerstvou šťávou nebo na ně přikládat rozdrcenou drogu bylinu.

Popis: Je to 10 až 40 cm vysoká bylina, se vztyčenou, v horní části většinou větvenou tuhou lodyhou slabě čtyřhranného průřezu. V prvém roce vyrůstá pouze přízemní růžice 2 až 3 cm dlouhých obkopinatých listů, které jsou při kvetení již někdy zaschlé. V druhém roce vyroste lysá lodyha řídce porostlá světlezelenými, protilehlými, přisedlými, podlouhle vejčitými až kopinatými listy, většinou s třemi až pěti zřetelnými žilkami. Listy v horní části lodyhy jsou menší, celokrajné nebo jemně vroubkované. Má tlustý kořen s tenkými postranními kořínky.

Růžovo-červené, vzácně bílé květy se nacházejí na vrcholcích lodyh a jsou uspořádány do vrcholíkových květenství; měří v průměru asi 1 cm. Mají pětizubý, hluboce rozeklaný kalich a pěticípou nálevkovitou korunu s trubkou dvojnásobně delší než kalich. Tyčinek přirostlých dlouhými nitkami ke koruně je pět; jejich žluté prašníky se po dozrání pylu spirálovitě zkrucují. Svrchní semeník ze dvou plodolistů má čnělku se dvěma bliznami.

Zeměžluč okolíkatá kvete od července do září. Květ se otvírá za slunného počasí brzy po ránu a je připraven na cizosprašné opylení. Po poledni se koruna opět zavírá, přičemž přitlačuje prašníky na blizny. Nebyl-li dosud na blizny přinesen hmyzem pyl z jiného květu, dojde k samoopylení. Plodem je dvoupouzdrá válcovitá dvouchlopňová tobolka; obsahuje mnoho drobných, na povrchu svraštělých semen.

Zeměžluč je jednoletá až dvouletá bylinka, která se nachází na prosluněných pastvinách, loukách nebo na okraji lesů a podél cest. Bylinka je pro své léčebné účinky pěstována, proto se jí doporučuje zakoupit v lékárnách. Poznáme ji podle dutého válcovitého stonku, v horní části rozvětveného. Přisedlé listy jsou až tři centimetry dlouhé. Celou bylinku ozvláštňuje nádherný fialový květ. Účinné látky jsou obsaženy v kvetoucí nati, která je velkou zásobárnou sekoiridoidů, glykosidů, dále obsahuje dimery, triterpeny, kyselinu ferulovou, protokatechovou a další tělu prospěšné látky.

Léčivé účinky:

napomáhá při chorobách zažívání
zlepšuje trávení
napomáhá při úpravě uvolňování žaludečních šťáv
příznivě ovlivňuje funkci jater, žlučníku, dvanácterníku
zlepšuje látkovou výměnu, metabolismus
zvyšuje peristaltiku střev
odstraňuje ze střev parazity

Čaj proti nechutenství /anorexii/

nať zeměžluči 5 dílů
nať pelyňku 5 dílů
nať benediktu 3 dílů
list vachty 3 dílů
kořen čekanky 2 díly
oddenek puškvorce 2 díly
kůra krušiny 2 díly

Dvě lžíce směsi dáme do půllitru vody, pomalu přivedeme k varu, ihned odstavíme a necháme přikryté asi 20 minut vylouhovat. Přecedíme a pijeme.

Žaludeční likér babky kořenářky

60 g zeměžluči
30 g drceného jalovce
30 g heřmánku pravého
20 g třezalky tečkované
20 g kořene puškvorce
5 g pelyňku pravého
1 l čirého, minimálně 44% alkoholu
250 g cukru
400 ml vody

Směs bylin zalijeme alkoholem a necháme 2 až 3 dny macerovat. Do studené vody vsypeme cukr, pomalu a občasného míchání přivedeme k varu, asi 2 minuty povaříme a sejmeme. Necháme vychladnout. Studený cukerný roztok přilijeme k bylinkám a při pokojové teplotě necháme macerovat 4 týdny. Pravidelně protřepáváme. Pak scedíme přes kávový filtr do lahví.

Použití: Při žaludečních potížích si dáme před jídlem nalačno 15 až 20 ml likéru a zapijeme sklenicí neperlivé vody.

Zdroj: Internet

« Kouzelné bylinkyJitrocel kopinatý »