Pampeliška - Smetanka lékařská

Popis: Vytrvalá, až 50 cm vysoká mléčící bylina. Lodyha bez listů, lysá a ronící mléko, které zanechává na kůži hnědé skvrny. Listy v přízemní růžici velmi variabilní /laločnaté, zubaté, peřenoklané/. Květy v jednotlivých úborech na dutých stvolech, jen jazykovité květy, žluté, zákrovní listeny nazpět ohnuté. Kořen kůlový, dlouhý a tlustý. Kvete od dubna do srpna.

Stanoviště: Louky, pastviny, okraje cest a polí, zahrady, dvory, meze, rumiště, ... , téměř všude.

Léčitelství: Kořen pampelišky obsahuje hořčiny lactopicrin, taraxacin a taraxasterin, tříslovinu, inulin /na podzim až 40%, ale na jaře jen okolo 2%/, triterpeny taraxasterol a taraxerol, cholin, třísloviny, inosit, steroly, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk až 25%, fytoncidy a minerální látky - zejména měď, draslík a mangan, v mladých listech je obsaženo navíc značné množství vitaminu C a kyselina křemičitá, v květech jsou přítomny flavonoidy, karotenoidy, silice aj. Obsah inulínu je největší na podzim, obsah taraxacinu v červenci a září.

Sbírá se kořen - Radix taraxaci, někdy list - Folium taraxaci nebo nať s kořenem - Radix taraxaci cum herba, velmi zřídka i květní úbory. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem - březen, duben, po omytí se rychle suší ve stínu nebo i na slunci, případně za umělého sušení při teplotách do 50 °C. Nedostatečně usušený kořen snadno plesniví, naopak suché kořeny bývají napadány červy nebo myšmi /proto skladovat v dobře uzavřených nádobách/.

Droga povzbuzuje trávící orgány, působí mírně močopudně a žlučopudně a celkově je považována za posilňující prostředek s příznivým účinkem na metabolismus. Příznivě ovlivňuje funkce jater, žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Dále ji lze použít při léčbě močových kamenů, napomáhá při cukrovce /snižuje hladinu krevního cukru/, při chronické únavě, při opuchlých lymfatických žlázách, při zvětšení sleziny, působí proti degeneraci kostí a chrupavek, pomáhá vyvolat menstruaci. Doporučuje se i při zánětu močových cest, žloutence, horečnatém střevním zánětu nebo zánětu žaludeční sliznice, při zácpě.

Užívá se obvykle ve formě odvaru, který se připravuje z jedné čajové lžičky kořenové drogy na 100 ml vody, vaří se asi 1 minutu, pije se 2x až 4x denně po 200 ml. Lze podávat i ve formě čerstvé šťávy z kořenů, podává se 4x denně po 1 až 2 čajových lžičkách. Zevně se někdy užívá proti nežidům či na hemeroidy.

V Antice byla šťáva z pampelišek užívána jako prostředek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, jejím mlékem se léčily záněty očí. Avicenna léčil čerstvou šťávou vodnatelnost a překrvení jater.

Další užití: Mladé listy, které ještě neobsahují mléko, lze použít jako jarní salát se značným množstvím vitamínu C, který je vhodný zejména pro diabetiky /obsah inulínu/. Pražené kořeny lze použít jako náhražku kávy stejně jako kořeny čekanky. Z rozkvetlých úborů se může připravovat pampeliškové víno nebo pampeliškový med.
Zdroj: http://www.kouzelnebylinky.cz/bylina/41

Jitrocelovo-pampeliškový sirup

Vhodný na rýmu, kašel a nachlazení.
Suroviny:

Čerstvě natrhané pampeliškové květy
čerstvě natrhané listy jitrocelu kopinatého
/množství odhadneme podle velikosti nádoby/
třtinový cukr
citron, nejlépe bio

Postup: Do nádoby vsypeme hrst jitrocelových listů a hrst pampeliškových květů. Proložíme plátky citronu a zasypeme vrstvou cukru. Pokračujeme další vrstvou, a pak stále stejně, až je lahev plná. Poslední vrstvou musí být cukr. Nádobu uzavřeme a necháme stát 14 dní v chladu. Pokud během této doby vrstva slehne, je možné ji doplnit. Vždy je ale třeba, aby na povrchu byla vrstva cukru. Po 14 dnech by se měla v nádobě vytvořit tekutina. Tu scedíme, rozlijeme do připravených menších uzavíratelných skleniček a skladujeme v lednici.

Pampeliškový sirup
Suroviny:
Na 1 kg cukru potřebujete:

400 květů pampelišky
100 květů sedmikrásky
50 květů petrklíčů - prvosenky jarní
20 vrchních částí rostliny hluchavky nebo její listy a květy
1 pomeranč
1 citron

Postup: Květy pampelišek i ostatních bylin otrháme do hrnce, rostliny hluchavky pokrájíme na menší kousky nebo z nich otrháme jen listy a květy. Citron a pomeranč rozloupeme na dílky a pokrájíme je na půlky. Pokud máme chemicky neošetřené, můžeme je pokrájet na kolečka i s kůrou. Směs zalijeme cca 2 -2,5 litry vody, tak aby se cukr rozpustil a směs se dala míchat. 15 minut povaříme a pak necháme 24 hodin vyluhovat, zakryté a v chladnější místnosti. Druhý den scedíme směs přes jemné plátýnko a svaříme. Vařit je potřeba 1 – 1,5 hod., podle toho, jak rychle houstne. Při vaření promícháváme tak, aby se sirup nepřichytil na dně hrnce, sbíráme pěnu,, která se utvoří na hladině. Hustotu zkoušíme kápnutím sirupu na talířek. Pokud má kapka po vychladnutí tu správnou konzistenci, vaření ukončíme. Když je sirup dostatečně hustý, slijeme jej do sklenic, zavíčkujeme a uložíme do chladu. Po otevření sklenice průběžně spotřebováváme. Protože není dobré sirup ukládat do lednice, je lepší dávat jej do menších sklenic. Sirup používáme jako sladidlo do čaje, když je dost hustý, namažeme jím i chleba. Osvěžující nápoj připravíme přidáním jedné či dvou lžiček sirupu do chladné vody, do které ještě vhodíme snítku čerstvé máty.

Zdroj: http://www.ceskykutil.cz/pampeliskovy-sirup