Čtyřka Pentaklů

Drak se ovíjí těsně kolem svého těžce nabytého pokladu. Shromažďováním tohoto rozsáhlého bohatství strávil mnoho lidských životů. Nikdo se ho ani nedotkne, nikdo mu ho nesmí vzít! „Moje!" syčí směrem ke svým malým příbuzným, kteří se přikradli nahoru, aby se na něj podívali. Salamandři a ještěrky rychle cupitají pryč z dosahu jeho majetnické zloby.

„Moje zlato!" prohlašuje. Ví, že shora ho chtivým pohledem sledují chameleóni. Ví, že čekají na chvilku slabosti, aby k němu proklouzli a okradli ho. I slabý závan větru mu připadá jako kradmý pokus zloděje proniknout k jeho pokladu, a tak se kolem něj obtáčí, svinuje se dokola kolem sebe, až má ocas u tlamy v nekonečné smyčce. Salamandři odcupitali a nechali ho jeho osudu. Lesklé šupiny se spojují a začínají být k nerozeznání od zlata, na kterém leží. Báječná, uklidňující záře, která nikdy nepohasne a nikdy se nezmění.

Čtyřka pentaklú symbolizuje majetnického ducha, který chce mít stále všechno pod kontrolou. Výsledkem však je, že žije velmi omezeně, v kleci, kterou si sám vytvořil, a brání se sebemenší změně. Překáží sám sobě tím, že popírá své vlastní slabosti, a přitom se jimi nechává svazovat. |e to lakomé a ubohé stvoření. kterému se daří po finanční stránce, ale duchovně ho blokuje přílišné zaujetí vlastním majetkem. Kdyby se dokázal vzdát svého sobectví, přineslo by mu to větší štěstí než celý nahromaděný poklad.