Sedmička Pohárů

Hlava se jí ztrácí v oblacích. Hvězdy jí září v očích a měsíc zastiňuje její schopnost soustředění. Vzhlíží k zámku na obloze, doslova i přeneseně nestojí nohama na pevné zemi a neuvědomuje si, jak vratké a nejisté je jejich postavení na úzkém skalním výčnělku. Ve své nedočkavosti možná zbrkle vykročí vpřed a střemhlav se zřítí do mlžné propasti, která ji obklopuje. Větry ji šlehají tváře, vlasy i šaty v bouřlivé předtuše dobrodružství.

Na rozdíl od ní je on o něco více nohama na zemi. Zatímco ona vidí jen svůj vzdušný zámek, svůj sen, jeho oči se upínají k zámkům postaveným na okolních vrcholcích hor. |e jisté obtížné se k nim dostat, ale není to nemožné, i když tajemné symboly na jeho mapě jsou možná nesrozumitelné. Ví, jak bolestné je toužit po nemožném.

To ona však netuší. „Podívej!", vybízí ho. Chytá ho za rameno a chce, aby vyslechl její přání a podíval se, kam ukazuje. Nepřítomně přikývne. Snaží se nemyslet na to, „jaké by to bylo, kdybychom se dostali k té citadele ve vzduchu...", a dál studuje mapu, kterou dostal od Mága.

Sedmička pohárů vypovídá o velké zálibě ve snění a fantazírování. Máte příliš mnoho variant na výběr. Je před vámi tolik cest, a muset si zvolit jen jednu jedinou je skličující. Je toho tolik, po čem toužíte. Některá vaše přání jsou reálná a je možné je splnit, jiná jsou prakticky nesplnitelná. Některé kroky jsou rozumné a vedou dobrým směrem, jiné jsou lákavé jako zpěv sirén a představují pokušení, které by vás mohlo přivést do záhuby. Možností je neomezené.