Osmička Pohárů

Ponoř se, hledači moří, ponoř se hluboko. Dosáhni temné hloubky safírových vod, v níž tmu prosvětluje jen lesklá záře černých perel. Vrhni se do vody, ó hledači pravdy, nech své mrštné tělo sklouznout pod hladinu a plavat v proudech a protiproudech, nech za zády svět zalitý sluncem, které svou příliš ostrou září oslepuje. Jako jemné světélkování živých tvorů v mořských hlubinách, jsou v životě věci, které lze spatřit, jen když oči přivyknou matnému šerosvitu podmořského světa. Proto se ponoř, hledači moří!

Osmička pohárů vám dává znamení, abyste se ponořili do svého nitra a pustili se do objevování sebe sama. Odvraťte se od materiálního světa a otevřete se světu duchovnímu. Nechte za sebou ostré hrany a pronikavé hlasy, které protínají suchý vzduch jako zvuk polnice. Náruč moře je o tolik měkčí a citlivější, moře vše objímá svými vlnami a proudy. Voda zjemňuje nápor na smysly, takže všechno působí poddajně a sametově.

Osmička pohárů se mihotavě třpytí ve slunečních paprscích, jejichž světlo sem slabé proniká shora. Poháry klesají do hlubin. Jak padají a přitom září, máte nutkání zachytit aspoň jeden z nich. Je však čas nechat vše být a dovolit vlnám, aby z vás smyly a odplavily veškerou únavu.