Dvojka Pentaklů

Balancuje na jedné noze a přitom kejklířsky žongluje a tančí. Podobně jako hinduistický bůh Šiva znázorňuje tanec tvoření a ničeni, harmonickou rovnováhu protichůdných sil. A jako kdyby jeho pozice sama o sobě nebyla dost vratká, skalnatý vrcholek, na kterém se pohybuje, vypadá, že se při sebemenším nesprávném pohybu nebo závanu větru převáží a zřítí do propasti. Kejklíř si však je sám sebou jistý, Svůj tanec velmi dobře zná, odhadne dynamiku situace, cítí, kam vane vítr a jak se do něj při tanci opírá, jako jeho tichý a neviditelný tanečník, s nimž předvádí společné baletní číslo. Bude jeho sebejistota příčinou jeho pádu? Změní se hravý vánek ve zrádný poryv větru a udeří ho dřív, než stihne zareagovat a vyrovnat náhlou změnu ve směru jeho nárazu?

Ve Dvojce pentaklů jde o rovnováhu - je třeba žonglovat a udržet všechno v pohybu, být pružný a přizpůsobivý a dokázat snadno měnit směr. S povznesenou náladou vítejte výzvy osudu, které se vám stavějí do cesty. Jen dejte pozor, ať si toho nenaberete příliš mnoho najednou.