Starší léta

Raduji se z každého roku života.

Na začátku dvacátého století činil průměrný věk člověka 49 let, dnes je to kolem 85 let. Zítra to možná bude 125. Je načase, abychom změnili způsob nazírání na pozdější léta svého života. Už nebudeme přijímat názor, že musíme onemocnět a zemřít v osamění a strachu. Je čas, aby se z pečovatelských domů stalo něco zastaralého, a my jsme převzali odpovědnost za své zdraví sami. Můžeme převzít kontrolu nad svými myšlenkami a vytvořit život v pokročilejším věku, který je mnohem velkolepější než život jiné generace. Vidím se, jak jsem energický/á, čilý/á, zdravý/á, plný/á života a prospěšný/á druhým až do posledního dne. Jsem spokojen/a se svým věkem. Jak se přibližuji do svých drahých let, dovoluji si stát se dokonalým/ou moudrým/ou mužem/ženou. Ukazuji druhým, jak být plně naživu v každém věku. Všichni máme schopnost přispívat naší společnosti a usilovat o to, aby se svět stal pro naše vnoučata lepším místem.

Rád/a prožívám každý věk.

Louise L. Hay