Kolo štěstí

Knihy pohádek začínají slovy „Bylo, nebylo..." a jako úhledně zabalený balíček končívají úslovím „Zazvonil zvonec a pohádky je konec".

Skutečné pohádkové příběhy však nemají žádný začátek ani žádný konec. Nečekají, až je my lidé vyvoláme k životu zvoláním „Budiž!" Jsou tu stále a tanečním krokem procházejí napříč časem. My se je snažíme vměstnat mezi začátek a konec. Naše životy ohraničuje narozeni a smrt, a proto dáváme všemu hranice. Proto se pokoušíme omezit i to, co je nesmrtelné. Skutečné pohádky však mají schopnost přesahovat veškeré hranice.

Sudičky tkají věčné předivo života, kde jedno navazuje na druhé. Zde vlákno přestřihni. A tady ho zas navaž. Vetkej ho do tohoto vzoru. Pomalu, jak se odvíjí plátno, vystupuje tkaný obraz.

V nebeském koloběhu noc střídá den. Rok raší s prvními jarními pupeny, umdlévá v parnu dlouhých letních dnů, podzim ho zasypává padajícím listím, než přijde na řadu dlouhé čekání a dřímota zimního spánku. Tak to jde dál a dál.

Je to neúprosný běh osudu, bezčasý příběh.

Zdi, které se nyní stavějí, mistrovská díla, která vznikají pod rukama dnešních umělců, se jednoho dne rozpadnou, a na jejich troskách budou vnikat nové stavby. Lidské osudy každého jednotlivého člověka podléhají stejnému koloběhu. Možná nám zbývá jeden den či dva, snad ještě roky. Ale změna nevyhnutelně přijde.

Význam: Kolo štěstí - osudu - splétání nitek života, v osudové zvraty, pohyb a změna, vzory a cykly, propojený svět. Keltské uzly na okně katedrály krouží kolem dokola jako proplétaná zlatá nit bez začátku a konce. Kolo se otáčí, to, co bylo dole, se ocitá nahoře a pak zas klesá dolů. V životě procházíme stejnými změnami. Pokud vám připadá, že se svět před vámi uzavírá a svou tíhou drti veškerou naději, ustupte trochu, abyste danou situaci viděli z širší perspektivy a všimli si, že už se blýská na lepší časy.