Vědro

 Stará indiánská žena usedla k ohni a začala pomalu vyprávět.
“Když jsem byla mladá, chodila jsem každý den s dvěma vědry pro vodu k jezeru.
Jedno vědro bylo perfektní a přinesla jsem vždycky všechnu vodu a to druhé trochu protékalo.
Chodila jsem tak mnoho let, když na mě protékající vědro promluvilo: "Děkuji ti, že jsi mě nikdy nevyměnila. Ale stejně se cítím nedokonalé a je mi líto, že vždy část vody vyteče."
Zůstala jsem stát velmi překvapená. "Copak ty sis nikdy nevšimlo těch květin? Protože vím o tvé prasklině, rozsévala jsem podél cesty semínka a právě díky vodě, kterou je zaléváš, květinami zdobím svůj příbytek i těším své přátele. Nebýt tvé praskliny, nic z toho by se přece nestalo.
Každý máme své praskliny. Ale díky nim je svět pestrý.
A právě naše praskliny mohou být i dary, kterými obohatíme ostatní.”
Šamanská cesta »