Karma

Karma a karmické zatížení, přeměna karmy.

Karma je zákon příčiny a následku. To co jsme v minulosti vytvořili, dobré i špatné, vrací se nám ve větší míře zpět. Můžeme to vidět často kolem sebe. Někdo z našeho okolí, člověk, jež se těší všeobecné oblibě a jemuž nikdo nepřeje nic zlého, je znenadání stižen osobní tragédií, například zhoubnou nemocí nebo neštěstím v rodině. Okamžitě se vůkol zvednou hlasy, že je to nespravedlivé, že takový dobrák si něco podobného nezaslouží. A on opravdu v tomto svém životě nevykonal žádný skutek, který by zavdával příčinu k tak neblahému „zásahu osudu“, takže se to vskutku může jevit jako nespravedlnost, zvláště když jiní, dle mínění ostatních daleko horší lidé, jsou podobných tragédií ušetřeni.

Karma, nebo-li karmický dluh, je něčím, čeho se lidská duše usiluje zbavit, čehož lze dosáhnout jenom pozemským prožíváním, neboť jedině na zemi se duše karmou obtížila. V mezidobích mezi jednotlivými vtěleními se duše na „onom světě“ nebo chcete-li v jemnohmotnosti na tento svůj pozemský úkol připravuje a vybírá si místo a rodiče, kde by po vtělení nalezla nejlepší podmínky pro odčinění svého karmického dluhu. To, co nejde odstranit pozitivním myšlením, tam už hraji svoji roli naše karma. Jakmile pochopíme, proč tu jsme a jak jsme se dostali tam, kde jsme dnes, paradoxy života získají na významu – a my získáme schopnost se s nimi vypořádat. Ponaučení je, když nás naše karma nutí, abychom nějaký čas zůstali, kde právě jsme, život nás může informovat: je tu něco, co musíš zvládnout, než můžeš dále pokračovat – změna negativní reakce na lidi, situace – v pozitivní přeměnu reakce /stálou/.

Milovat lidi a tak se k nim chovat!!!

„Co odsoudíš v druhém, tím se staneš“

   "Co zaseješ, to sklidíš"   

Špatná karma je jako prudký náraz. Přiměje nás zpomalit a dávat pozor. Někdy je jako zatarasená cesta – nutí nás se vrátit a najít jiný způsob, jak se dostat tam, kde chceme být, nebo si dokonce svůj cíl znovu rozmyslet. Tam, kde jsme v minulosti měli zavřené oči nebo srdce, nás karma žádá, abychom se otevřeli novým příležitostem. Vracející se karma se jasně projevuje v nekonečné rozmanitosti cest navržených pro jedinečné potřeby naší duše. Rozhoduje o rodině, do níž se narodíme, našich vztazích, kariéře, zdraví. Určuje náš fyzický, rozumový, citový i duchovní charakter a stejně tak i situace, kterým budeme muset čelit.

  „Když odbouráte příčiny karmy - můžete se osvobodit“

Je nutná změna v srdci, změna záměrů a úmyslů, než bude léčebný proces moci uspět. "Dokud je v něm nenávist /v nemocném člověku/, zloba a nespravedlnost - to, co se promění v trpělivost, dlouhého utrpení, bratrskou lásku – toto tělo nemůže být uzdraveno. Proč by se uzdravovalo? Aby uspokojilo své vlastní fyzické touhy a chutě? Aby pocítilo svou sobeckost? V takovém případě by mělo raději zůstat tak, jak je.“

„Je třeba určitých třecích ploch, aby bylo možné cestou dosáhnout výsledků. Pokud vám někdo ukáže to nejhorší, co ve vás je, chvalte ho. Jinak byste ostrou hranu neviděli, a dokud ji nezahladíte, pocítí ji každý, kdo se s Vámi setká.“ Bylo by snadné mít práci jako soused a žít na vysoké noze jako on, protože by nás to oddělilo od naší karmy nebo životního úkolu. Takové pohodlí ale může zničit naši duchovní cestu, jestliže nás karma nebo životní úkol volají jinam.

Duše se dobrovolně obětují ve prospěch svých milovaných, a proto nesmíme nikdy kritizovat ani soudit někoho, kdo prochází těžkých obdobím. Nikdy nevíme, zda je někdo nevinná oběť, nebo člověk, který se v minulém životě prohřešil a teď se mu karma vrací, anebo duše, která se obětuje pro něčí dobro – možná i vaše vlastní! Jinými slovy – nemůžeme nikdy ukázat prstem na viníka. Nemůžeme říct, že kdo je zdravý, je světec, a kdo je nemocný, je hříšník. Nelze předpokládat, že bohatí mají dobrou karmu a chudí špatnou. Náš pohled není vždy pohledem duše.

Odpuštění neznamená zrušení karmy. Když je nám odpuštěno, je naše záporná karma na čas zapečetěna. Je nám sundán náklad karmy, abychom mohli dále postupovat cestou k sebeovládání a připravit se na zkoušku, než jí bude třeba opět čelit. Pokud se rozzuříme nebo dostaneme vztek, budeme znovu postaveni před zkoušku své trpělivosti a odpuštění. Zkouška může přijít za zcela nových okolností nebo může užít stejný scénář se stejnými herci. Tak jako tak budeme muset prokázat, kolik lásky a odpuštění jsme schopni dát, abychom uzdravili sebe i ostatní. Můžeme odpouštět bez rozhřešení, protože víme, že naším úkolem je poskytovat milosrdenství; poskytovat spravedlnost, která duši pomůže se poučit, je úkolem Božím. Kdy, kde a jak bude tato spravedlnost nastolena, je záležitost vesmíru, ne naše.

V praxi nás může nedostatek odpuštění zbavovat energie. Funguje to takto: pokud jsme nedokázali záležitost opustit, zříci se jí, přetrvávající vztek nebo zášť nás poutá k těm, jimž jsme neodpustili. Naše pozornost udržuje tok této energie a nezávisle na tom, zda jsme si toho vědomi, část naší energie vždy proudí tuto cestou vedena naší myslí a city. Energie, která je vázána v tomto okruhu, ať už jí je slabý pramínek nebo silný proud, je nedostupná pro naše snažení na poli tvořivosti a lásky!

Odpuštění už při vzniku problému je jeden ze způsobů, jak zabránit vzniku karmy. Je to princip „placení za pochodu“.

Naše psychologie a karma jsou vnitřně propojeny. Můžeme se pokoušet pracovat s otázkami karmy, ale pokud nevyřešíme otázky své psychiky, které z karmy pramení, stejné emocionální spouštěcí mechanismy nás přimějí jednat stejně jako dříve: tak si znovu vytvoříme, a ještě znásobíme karmickou zátěž.

V závislosti na zkušenostech tohoto života si vytváříme určité rozumové a citové návyky, ale máme také sklony, jejichž kořeny tkví v našich minulých životech. Můžeme unikat před konflikty, protože jsme se kdysi zapletli do souboje na život a na smrt, nebo můžeme příliš chránit své děti, protože jsme o ně v minulém životě přišli. Jakkoli jsme si zvyky, obranné mechanismy, fobie či závislosti vytvořili, naše energie přirozeně plyne cestami, které jsme prošlapali.

Další známkou toho, že řešíme následky minulých životů je intenzita pocitu úlevy poté, co situaci vyřešíme. Může to být maličkost, nad níž zvítězíme. Jako konfrontace s někým, koho jsme se obávali. Když to ale uděláme, cítíme silnou radost a pýchu. Jako když uvolníme energii, kterou jsme používali k potlačování vzpomínek na minulý život a my ji nyní můžeme využívat.

I když nepotřebujeme znát  detaily svého minulého života, abychom mohli úspěšně čelit karmě, je třeba, abychom se pozorovali a sledovali, jak reagujeme na podněty. Je třeba, abychom byli ochotni porozumět tomu, že v životě nejsou nehody a náhody. Cokoli je před námi - je před námi z určitého důvodu. Každé setkání je příležitostí vyřešit další karmu.

Je třeba celým srdcem cítit lítost, která naší duši zabrání, aby ještě někdy někomu podobně ublížila. Je ale také třeba jít dál; nepřítelem duchovního růstu je pocit viny.

 „Ze špatných situací se naučíš více, než z dobrých“

 „Chyby jsou brannou k objevům“

Ne všechna karma je vytvořena stejně, a ne všechna je stejně vyrovnaná. Někdy může být nutné, abychom karmu řešili přímo s tím, s kým jsme ji vytvořili. Někdy se jí můžeme postavit tak, že čelíme obdobným situacím, jaké jsme minule nedokázali řešit, okolnosti se ale tentokrát mohou lišit. V jiných případech nese po určitý čas zátěž tělo, mysl nebo city, neboť jsme v minulosti způsobili obdobnou zátěž jiným.

Duchovní praktiky pro odstranění karmy zahrnují mnoho forem: můžeme třeba někomu sloužit nebo se postit a modlit či se duchovně jiným způsobem očišťovat. Je třeba využít mysl, srdce i ruce. Myslí, srdcem a rukama jsme karmu tvořili a odstranit ji musíme stejnými prostředky. Ruce znamenají naše činy. Každodenní činy i nečinnost včetně toho, jak vyjadřujeme sami sebe v zaměstnání. /třeba i domácí práce/. Karmu vyvažujeme i činností srdce. Tuto karmu můžeme odstranit, pokud zdokonalíme svoji schopnost lásky. Vyrovnání karmy srdcem vyžaduje otevřít své srdce a dávat s moudrostí. Znamená to, nebát se dát více lásky, i když je třeba odmítána. Každý vztah je příležitost k učení.

Splácení karmy není cesta bolesti. Jak se cítíte, když po dlouhé době můžete zaplatit dluhy? Splácení karmických dluhů může být stejně tak příjemné. Sloužíme těm, kteří trpí, prostě proto, že nás  potřebují. Dáváme ze svého srdce bez rozmýšlení, neboť milujeme každou živou bytost jako projev Boha. To, v čem nakonec spočívá rozdíl, jsou vlastnosti našeho srdce a láska, kterou jsme dali.

Vyrovnání karmy pomocí mysli: když používáme svou mysl a znalosti, abychom pomáhali, povzbuzovali a učili ostatní. Potenciál naší mysli zneužíváme, pokud někoho kritizujeme nebo se ho pokoušíme ovládat, místo abychom jej povzbuzovali; jsme-li úzkoprsí nebo podléháme-li předsudkům, zatímco bychom měli projevit toleranci, snažíme-li se využít našich znalostí k vlastnímu prospěchu, místo abychom je sdíleli. Karmu na úrovni mysli lze vyrovnat, pokud máme stále na paměti nejvyšší obraz, „čisté pojetí“ sebe i ostatních /nedělat ukvapené závěry bez znalosti faktů!/

Takový nepořádek v karmě může zamezit toku energie /nebo jeho nepřítomnost/, která má velký vliv na naše zdraví, finanční situaci, vztahy - celý směr našeho života. Proudí-li energie nerušeně, cítíme se vyrovnaní, zdraví, tvořiví. Je-li její tok znemožněn, necítíme se tak dobře, plní možností a na správné duchovní cestě /dharma/, jak bychom mohli.

Tak jako ze sebe smýváme každodenní špínu, můžeme mít i denní rituál očisty, abychom se osvobodili od zbytků karmy. Každá duchovní tradice má vlastní způsob očisty. V některých tradicích je mocná proměňující energie Ducha Svatého vizualizovaná jako fialové světlo či fialový plamen. Stejně jako se paprsek světla při průchodu hranolem rozloží v sedm barev duhy, i duchovní světlo se projevuje jako sedm paprsků nebo plamenů. Vzýváme-li tyto duchovní plameny v modlitbě a meditaci, každý z nich má a naše tělo, mysl a duši zvláštní vliv. Fialový plamen má barvu a frekvenci duchovního světla, které odpovídá za milosrdenství, odpuštění a transmutaci /přeměnu/ karmy ve vyšší formu. Jde o duchovní energii na vysoké frekvenci, která odděluje „hrubé“ prvky naší karmy od zlata pravého Já a my můžeme využít své nejlepší schopnosti.

Léčivá moc fialového světla - Fialový plamen je světlo, které slouží veškerým duchovním odkazům, jež všemu dává vážnost a důstojnost. Poskytuje nám způsob, jak k sobě navzájem najít cestu… Velikost fialového plamene spočívá v tom, že poskytuje nikoli teplo, ale lásku. Co z fialového plamene činí tak mocný nástroj? Ve fyzickém světě má fialová z celého spektra nejvyšší frekvenci. Na duchovní úrovni může vysokofrekvenční energie fialového plamene strávit „špínu“ uvnitř a mezi atomy vaší bytosti. Jako byste je namočili do roztoku, který vrstvu po vrstvě spláchne nečistotu, která se za ta léta nastřádala. Když je energie takto transmutována, stává se součástí naší zásoby pozitivní energie.

Není nikdo, kdo by nelitoval některých chvil svého života, některých činů, některých nevlídných slov. Přejeme si, abychom je mohli vrátit zpět. Pracujeme-li s fialovým plamenem, můžeme poslat plamen Ducha Svatého, aby osvobodil nás i toho, komu jsme ukřivdili. Když fialový plamen prochází emocionální, rozumovou a tělesnou vrstvou naší bytosti, transmutuje příčinu, následek i vzpomínku na cokoli nedokonalého a vrací energii do jejího přirozeného stavu v souladu s Duchem. Fialový plamen nám v podstatě umožňuje jít cestou nejmenšího utrpení. Vzýváme-li toto světlo v modlitbách, usnadňuje nám řešení karmy a pomáhá překonat potíže. Může nám dokonce pomoci vyrovnat některé karmické dluhy, aniž bychom se střetli s lidmi, jichž se daná karma týká. Fialový plamen je posvátný plamen, který nám pomáhá znovu povstat v obnovené, posílené a úplnější podobě. Přeměna pomocí fialového plamene vyžaduje rozličné množství času.

Někomu stačí den, jiný musí pracovat měsíce. Zůstanete-li však odhodlaní, nakonec pocítíte rozdíl. Pomáhá zbavit se špatných návyků v myšlení a více se sjednotit se svým skutečným Já.

Pokud používáme fialový plamen důsledně, vzpomínky z tohoto nebo minulých životů se mohou vynořit do popředí. To proto, že Duch Svatý vstupuje do našeho podvědomí, aby vymazal příčinu, následek a vzpomínku na kořen problému. Stane-li se to, nejlepší je se citově odpoutat a nesnažit se vzpomínky potlačit. Prostě to nechte vplout do světla. /Změní se aura člověka při transmutaci karmy/.

Fialový plamen nám dává nejlepší příležitost využít cyklů života a cyklů karmy. Děláme-li v duchovní rovině to, co je třeba k tomu, abychom vyrovnali svou karmu, uvědomujeme si, že každý den je ohromná příležitost překlenout svou minulost a změnit svou budoucnost.

Ti, kteří začínají s metodou fialového plamene, by se měli alespoň měsíc věnovat čtvrt hodiny denně modlitbám a provoláním k fialovému plameni. Mohou být součástí rituálu ranní modlitby když se sprchujete nebo jinak připravujete na den, při cestě do práce či při cvičení. Karma pro určitý den přichází ráno, mnoho lidí se proto věnuje modlitbám a provoláním k fialovému plameni předtím, než den skutečně začne. Provolávání by se měla pronášet nahlas /zvuk je důležitý při vytváření změny/. Umocnění modlitby je jmenováním či představivostí toho, co chceme. To proto, že na cokoli zaměříme svou pozornost, k tomu necháváme též proudit energii.

Provolání odpouštění
/nejprve proneseme následující nebo svoje potvrzení/

Ve jménu Jsem, který Jsem a svého Vyššího Já, svého vnitřního Krista a vnitřního Buddhy, vzývám zákon odpuštění čehokoli, co jsem kdy udělal v průběhu svých životů, pokud to ublížilo nějaké živé bytosti; čehokoli, co nebylo vlídné, laskavé, uctivé či čestné obzvlášť.

Vzývám fialový plamen proměny ku prospěchu všech, kterým jsem kdy ukřivdil, a všech, již kdy uškodili mně. Prosím o proud světla a lásky ze svého Vyššího Já a ze svého srdce, aby požehnal všem bytostem, k nimž mne váže karma. Ó, Bože, osvoboď je, osvoboď mne a pomoz nám sjednotit svá srdce a duše.

Ať fialový plamen zhojí mé vnitřní jizvy a promění příčinu, následek i vzpomínku na každou těžkost, kterou jsem kdy způsobil živé bytosti či kterou někdo způsobil mně ve všech inkarnacích od první z nich. Předávám je světlu.

Nechť tento svatý plamen očistí a obnoví mé srdce, mysl, tělo i duši. Nechť navrátí soulad a dokonalost Božského vzoru, takže svou duši v radosti naplním skutečnými možnostmi. Nechť se toto v plné síle stane podle Boží vůle.

Odpuštění

Jsem odpuštění v činu skvělé;
Dluhy, strach zaháním cele.
Člověka osvobozuji,
Svou cestou vítězně pluji!

Jsem zde, vzývám v každé chvíli
Odpuštění plné síly;
Všemu, co životem plane,
Nechť je odpuštění dané!

Jsem fialový plamen
A jeho světlem planu;
Jsem fialový plamen
Jen před ním v úctě stanu;
Jsem fialový plamen
Vesmírné velké síly;

Jsem světlo jímž Bůh plane,
Zářící v každé chvíli!
Jsem fialový plamen
A jako slunce svítím,
Jsem svatá Boží síla
Volnost dám všemu bytí!

 

Mantra fialového plamene
/k přeměně karmy/

Jsem bytostí, kterou fialový plamen chrání,
Jsem bytostí čistou, jak mi velí Boží přání!
Mé srdce živé fialový plamen chrání,
Mé srdce je čisté, jak velí Boží přání!
Mou rodinu fialový plamen chrání,
Má rodina čistá plní Boží přání!

 

Posílení srdce, rukou a mysli
/k přeměně karmy, kterou jste vytvořili srdcem, rukama a myslí/

Srdce:

Fialový plamen lásky
Nechť v mém srdci stále svítí!
Milosrdenství tvé, jež mi
Zajišťuje soulad s bytím.

Mysl:

Jsem světlem, dlí ve mně Kristus,
Svobodu mé mysli skýtá;
Fialový plamen Božský
Má mysl radostně vítá.

Bůh nám denní chléb náš dává,
Plamen Jeho v mysli cítím.
Dokud vědomí mi zcela
Božské světlo neprosytí.

Ruce:

Jsem ruka Boží konající,
Vítězství denně dobýt svedu;
Mé duši čistou radost činí
Kráčím-li stále cestou středu.

Objetí světla:

Milovaná přítomnosti Jsem zářivá
Tvá světelná náruč mne v sobě ukrývá.
Mistrovským plamenem hoříš,
V Božím jméně při mně stojíš.
Prosím nedopusť by strasti
Svedly mne z mé pravé cesty!

Vzývám fialový plamen,
Aby plnil dobrá přání,
Aby žehnal, aby měnil;
Prosím, ať mne i dál chrání!

Modlitba za celosvětový mír 

Ó, fialový plameni, ó, fialový plameni, ó, fialový plameni!
Ve jménu Božím, Ve jménu Božím, Ve jménu Božím!
Zaplav svět a zaplav svět a zaplav svět!
Ve jménu Já jsem, Ve jménu Já jsem, Ve jménu Já jsem!

Mír a mír a mír nechť se šíří Zemí!
V míru ať je Východ.
V míru ať je Západ.
Nechť mír přijde z východu na západ,
Nechť přijde ze severu na jih,
Nechť obkrouží celý svět!
Ať ovine svět
Ke slávě Boží!
V tento den, v tuto hodinu.
Nechť svět setrvá v auře Božího míru!

Od karmického partnera k partnerovi duše »